Historie

Historie

Legendární postavička od roku 1976

Na vývoj postavičky IGRÁČKA mělo silný vliv přátelství Ing. Jiřího Kaliny s německým designerem Hansem Beckem.

„Otec Playmobilu“ Hans Beck (1929–2009) působil v tradičním německém hračkářském koncernu Geobra Brandstätter GmbH & Co. KG na pozici vedoucího vývoje. Přátelství s Jiřím Kalinou vzniklo na základě jejich společné vášně, oba byli letečtí modeláři. Na závodech ultralehkých letounů se také poznali. O talentu obou modelářů svědčí Beckovy úspěchy, když se stal mistrem světa v Derbrecínu v roce 1966. Kalina vyhrál mistrovství světa dokonce několikrát po roce 1968.

Ing. Jiří Kalina byl od šedesátých let zaměstnancem Výrobního družstva IGRA Praha. Podnik byl založen roku 1950 a do konkursu se dostal v roce 2009. Název podniku byl odvozen od ruského slova hra „igra“.

Jiří Kalina vzpomíná, jak již počátkem šedesátých let spolu diskutovali a řešili miniaturní plastikovou figurku, která měla být původně jakýmsi malým robotem, který měl znázorňovat různé pracovní činnosti. Původním záměrem totiž bylo vytvořit alternativu ke klasickému cínovému vojáčku, se kterým budou i menší děti moci dobře manipulovat a samotná ruka figurky bude disponovat úchopem pro další příslušenství a její bytelnost a konstrukční provedení zajistí lepší stabilitu. S prvním návrhem figurky přišel Beck, avšak vzhled figurky byl velmi vzdálen finální podobě Playmobilu a IGRÁČKA. Figurku spolu dále řešili asi 6 let, přičemž klíčová role Kaliny spočívala v jeho schopnostech konstruktéra a strojního inženýra, který řešil praktické, funkční stránky postavičky, jako je nejenom konstrukční řešení samo o sobě, ale zejména možnosti výroby jednotlivých dílů. V 60. letech byla technologie výroby plastových hraček nadále značně náročná a odkázaná na zručnost obráběčů, ale již výborně zvládnutá co do kvality výlisku, o čemž svědčí špičková kvalita forem, z nichž se IGRÁČEK částečně vyrábí dodnes.

Prototyp prvního zedníka

Jiří Kalina vzpomíná, že stádium samotné realizace konceptu figurky Playmobilu začalo počátkem 70. let v tehdejší Německé spolkové republice. Playmobil byl poprvé představen na mezinárodním veletrhu hraček v Norimberku v roce 1974. Beck měl finální vzhled postavičky dotvářet v průběhu let 1971–74. Do vývoje přitom zasáhla ropná krize, kdy skokový nárůst cen plastů po roce 1973 na čas zcela zhatil uvedení německé figurky na trh. Zvažovala se dokonce možnost nahrazení plastu jiným materiálem – dřevem, což Beck odmítl. Ještě předtím se navíc prvotní skici postavičky představené Beckem nesetkaly s pochopením v řadách vedení německého podniku, což bylo prvotním impulsem při Beckově hledání pádného argumentu, že výroba plastového panáčka má smysl. Nalezl jej právě v osobě Kaliny, kterému nabídl, zdali by o výrobu postavičky neměli zájem v jeho podniku IGRA Praha. V případě kladné odpovědi by pak Beck mohl argumentovat, že Československo v progresivní plastové hračce potenciál vidí, což se nakonec ukázalo jako správný krok při úspěšném prosazení Beckovy vize německé postavičky.

Hans Beck (vpravo) a jeho prvotní nákres postavičky

Samotné uvedení prvních panáčků Playmobilu (americký předkoloniální domorodec – Indián, dělník a rytíř) bylo úzce spjato s panem Kalinou ještě v jednom ohledu. Podařilo se mu totiž v týmu podniku IGRY vyřešit konstrukční problém, se kterým se první panáčci Playmobilu potýkali. Trpěli rychlým opotřebením ohebného mechanismu, což vedlo k samovolnému sklápění figurky a padání. Kalina se tehdy podílel na úpravě forem přímo v Německu. Těžil přitom z bohatých zkušeností a reputace československých inženýrů, a to nejen v oblasti samotné výroby forem, ale také správného seřizování strojů.

Ocelová forma pro paže

Expanze a celosvětová proslulost konstrukčně již bezchybných postaviček Playmobilu začala s uvedením na mezinárodní trh v roce 1976. V témže roce již byl připraven k uvedení také československý IGRÁČEK, jehož finální prototyp byl schválen, formy byly hotovy a mohlo se začít s výrobou. Zatímco v Německu čelili zmíněným potížím se skokovým zdražením ceny ropy, centrálně plánové hospodářství v Československu ve finále představovalo ještě větší překážku pro včasné uvedení zboží na trh. Uvést postavičku v průběhu probíhající pětiletky do roku 1975 prakticky nebylo možné. Stejně tak včasně vyjít na trh s výrobkem z nedostatkového plastu. Cestu na pulty obchodů zpozdily nejenom tržní faktory prodlev objednání materiálů na výrobu IGRÁČKŮ a jejich finálních ocelových forem. Uvedení nového produktu v plánovaném hospodářství ČSSR zdatně sekundovala také společensko-politická specifika doby.

Prototyp příslušníka VB vznikal ve stejném období jako zedník - hledání správného tvaru hlavičky

Byl zde totiž schvalovací proces, který podléhal tzv. hračkářské komisi, bez jejíhož souhlasu nebylo možno hračku „zalistovat“ do obchodní sítě. Návrhářka výrobního družstva IGRA a spoluautorka IGRÁČKA Marie Pavlíčková Krejchová vzpomíná, že schvalování nebylo pouhou formalitou a u všech hraček se mimo funkčních vlastností velmi dbalo na otázku estetiky. Tehdejší vedoucí schvalovací komise profesor Fixl byl shodou okolností také někdejším učitelem Krejchové. Pan profesor byl prototypem IGRÁČKA natolik nadšen, že zedník prošel hned v prvním kole.

Součástí posouzení hračky bylo také doložení další dokumentace včetně rozkresu - ukázka rozresu Igráčka potápěče z 90. let.

V IGŘE si od samotného začátku vývoje z kraje 70. let byli velmi dobře vědomi, že vzhled figurky bude třeba uzpůsobit tuzemskému prostředí. Začala tak vznikat postavička se zcela vlastním, a pro IGRÁČKA nezaměnitelným designem v podání paní Pavlíčkové-Krejchové, která těžila z předchozích bohatých zkušeností návrhářky panenek.

Marie Pavlíčková Krejchová a její srdeční záležitost - návrhování panenek

Nejvýraznější odlišností IGRÁČKA je jeho hlava, oproti německé postavičce nejenom znatelně větší, ale také vyráběná odlišnou technologií. IGRÁČKŮV obličej je tištěn napřímo tampo printem, což mu dodává nezaměnitelný výraz. Zřetelný rozdíl je viditelný také např. v řešení paží nebo kalhot. Od 90. let se IGRÁČEK vymyká také vystouplým nosem. Velikost hlavy a celkové proporce postavičky IGRÁČKA jsou blízké proporcím dětské postavy, naproti tomu německá postavička má proporce blíže postavě dospělého člověka.

 

Původní IGRÁČEK nebyl prací pouze dvou lidí. Na vývoji vlastních forem se podílel celý tým spolupracovníků IGRY. Není přitom bez zajímavosti, že původní formy na figurky vznikly takřka zcela ruční prací, jelikož nástrojáři v IGŘE neměli k dispozici žádné pokročilé tzv. numerické obráběcí stroje. Celá výroba byla zaštítěna Ing. Josefem Pavlíčkem.

Prezentace Igráčka na veletrhu hraček

Prvním hotovým prototypem byl  IGRÁČEK zedník s příslušenstvím, který spatřil světlo světa v roce 1976. Raritou byl nejenom jeho vývoj „na koleni“, ale také samotné kroky před definitivním stanovením podoby, nejspíš v roce 1974, tedy ve stejném období jako uvedení Playmobilu. IGRÁČEK zedník měl dokonce v té době Beckovi posloužit jako ukázkový vzor, kam už v Československu s vývojem pokročili, a navzdory nepříznivé ekonomické situaci tak nemá cenu s uvedením německé postavičky otálet.

19762016

Za jeden z nejproslulejších modelů IGRÁČKA v celé historii postavičky lze považovat legendárního „příslušníka“ VB, který se přes počáteční obavy v IGŘE setkal s velkým úspěchem.

Nejpopulárnější postavičky dopravních policistů 1978 & 2016

První ženskou verzi IGRÁČKA navrhla opět paní Pavlíčková-Krejchová, a to zdravotní sestru s typickou sukní.

Prototyp zdravotní sestry. Do výroby se dostala v polovině 80. let

IGRÁČEK se původně vyráběl v závodu v Mnichovicích u Prahy. IGRA postupně uvedla na 50 modelů postavičky v souhrnném nákladu několika milionů kusů. Jen namátkou, mezi nejznámější patřili kuchař, kominík, námořník, stavař s míchačkou, nebo také matka s dítětem. Řada postaviček je přitom sběratelským unikátem. Mezi ty méně známé patří např. model kováře nebo potápěče. Stejně tak jako dnes byly postavičky kompletovány ručně a v některých případech také zdobeny (malování knoflíků nebo sponky ve vlasech).

 

Raritní kovář

IGRÁČEK byl rovněž exportním zbožím, jehož distribuci v zahraničí zajišťoval UNICOOP a Pragoexprort. Nutno podotknout, že vždy bez jakýchkoliv problémů. Hans Beck přitom velmi dbal, aby se na trhu nevyskytovaly padělky či konkurenční odvozeniny Playmobilu, přičemž neváhal jít s několika takovými výrobci do soudního sporu. V případě IGRY byl však vždy chápán jako garant výborných vztahů. Ostatně sám Beck měl s typickou německou zarputilostí při několika setkáních s českými kolegy pronést, že československý IGRÁČEK je druhá nejhezčí plastiková figurka hned po Playmobilu.

 

Dobový katalog z 80. let

Na počátku 90. let navíc oběma postavičkám vypršela ochrana průmyslového vzoru. Od té doby si každá hájí své místo na trhu díky své značce a dlouholeté oblibě dětí již po tři generace. V otázce hájení si svého postavení na trhu není přitom bez zajímavosti, že se samotnému IGRÁČKOVI na počátku 80. let pokusila konkurovat konstrukčně nepříliš vydařená, skládací odvozenina, kterou byl Hejrupáček.

Dobový katalog z 90. let s novým logem

IGRA měla IGRÁČKA vyrábět až do roku 2006, než prohlubující se finanční potíže vyvrcholily konkurzním řízením a rozprodejem majetku v letech 2008–2009. Určitý vliv na to měl také obecný nezájem o postavičku a tehdejší nedocenění její kvality v záplavě hraček z Asie. Úplně posledním modelem se snahou přiblížit se nové generaci dětí byl skateboardista.

Poslední Igráček v podání IGRY


Návrat Igráčka pod křídly EFKO-karton

Od roku 2010 vlastní ochrannou známku pro název hračky IGRÁČEK (včetně původních forem) společnost EFKO-Karton, s.r.o. z Nového Veselí, která majetek zkrachovalé IGRY odkoupila od společnosti  All Toys Jaroslava Novozámského. Samotné obstarání veškerých náležitostí však nebylo vůbec snadné. Jednalo se přibližně o 150 různých vstřikovacích forem. Největší potíž byla v tom, že k těmto různě starým formám neexistovala žádná výkresová dokumentace a technické listy. Řada z nich navíc již nebyla v dobrém technickém stavu, a tak nezbylo, než každou z forem řádně otestovat a rozhodnout o jejím dalším využití nebo případné náročné opravě, jejíž náročnost byla značně ztížena nemožností se seznámit právě s technickými listy. Oprava a výroba forem je totiž závislá na řadě technických detailů, které ve výsledku mohou vést k vzájemné nekompatibilitě výsledných výlisků. Na rozdíl od smutných příběhů sešrotovaných forem jiných známých československých hraček se ale nakonec společnosti EFKO-Karton podařilo IGRÁČKA zachránit a v rámci remodelingu učinit atraktivním i pro další generace dětí.

 

Igráček od EFKA v provedení 2010-2015

Hlavní logo a tři loga sub brandů pro domečky, postavičky a auta

Aktuální design 2016 & původní provedení ze 70. let

Celý proces renovace přibližuje jednatel EFKO-karton Miroslav Kotík: „Do podoby a funkčnosti figurky jsme výrazně nezasahovali. Ověřili jsme si, že velikost a funkčnost postavičky je optimální. Zaměřili jsme se tedy na vylepšení. Velkou technickou úpravu jsme provedli u rukou. Paže i zápěstí jsou zcela nové a Igráček může zápěstím otáčet, což bylo pro využití IGRÁČKA velmi důležité, ostatně jen formy na nové ruce nás vyšly na 400 000 Kč. Úpravou prošla také hlava, u které jsme vyřešili problém s jejím odpadáváním. Nadále je otočná o 360 stupňů a zůstal také typický nos a sundavací vlasy. K potisku obličeje již nepoužíváme původní techniku termotisku, ale moderní a velmi přesnou technologii potisku, tzv. tampo print. Dále jsme se potýkali s častým problémem rozpadávání figurky. To jsme vyřešili úpravou forem hlavy a zacvakávacího mechanismu uvnitř postavičky. Jak s oblibou říkám, každý IGRÁČEK tak má svou duši. Od počátku jsem si ale také řekli, že IGRÁČEK musí mít pěkné auto, a také že mu chybí prostředí, ve kterém si děti s postavičkou hrají. Zapojili jsme do projektu zkušeného designera Miloše Hábu a z jeho návrhu následně vznikly nové formy na auto a jednotlivá prostřední, jako například policejní stanice, zdravotní středisko atd., která jsou jednoduše složitelná do kompaktních kufříků, nabízející předškolním dětem nový pohled na prostor, a to přes půdorysné řešení, které rozvíjí prostorovou orientaci. Soubor forem se tím pádem rozšířil na téměř 170. Musíme ale přiznat, že některé staré formy nevyužíváme z technických důvodů, nebo protože se nám do moderních konceptů nehodí.  Výrobu jsme rozjížděli ještě na starých vstřikovacích lisech. Následně jsme pořídili nové plně elektrické vstřikolisy od rakouské společnosti Wittman Battenfeld a německé BOY. Celá produkce se odehrává na lisech od 25 do 240 tun uzavírací síly.“

Špičkové lisovací stroje

Výlisky kapot Igráčkova nákladního auta

Hlavní zacílení IGRÁČKA, coby hračky přinášející dětem nové stimuly při hře s vlastní fantazií, se promítá zejména u nové sady nákladních aut a traktorů IGRÁČEK MultiGO s unikátním systémem otočného bajonetu pro snadnou výměnu korbiček. S každou novou korbou dítě získá nové auto a může si tak velmi snadno proměnit popelářské auto za auto s funkční sklopkou nebo např. stavební deskou kompatibilní s LEGO® DUPLO®. IGRÁČKA lze přitom jednoduše umístit do kabiny vozu nebo sedadla traktoru. Celý koncept sady IGRÁČEK MultiGO navazuje na původní myšlenku – seznamování dětí se světem profesí od útlého věku. Tato auta, stejně jako postavičky a ostatní doplňky, jsou vyráběna z velmi kvalitního a houževnatého plastu ABS. Ze stejného materiálu se vyrábí např. i vyhlášená stavebnice LEGO. Sada aut a traktorů s výměnnými korbičkami IGRÁČEK MultiGO představuje největší inovaci ve světě IGRÁČKA za celou jeho historii. Pouze samotná investice do nových forem dosáhla více než 7 milionů korun. Zcela unikátní systém výměny nástaveb je přitom chráněn průmyslovým vzorem. Kufříky IGRÁČEK Handy a auta a traktory IGRÁČEK MultiGO se navíc mohou pyšnit oceněním Správná hračka.

Počítačový rozkres nákladního auta MultiGO

Nákladní auta MutiGO

Osobní auta MultiGO

Igráčkův skládací domeček (kufřík) HANDY

Při příležitosti 40. výročí vzniku dochází ke kompletnímu redesignu všech IGRÁČKŮ a jejich obalů. Nové moderní úbory a oblečení, oživující bílá tečka v očích a v neposlední řadě nové sady vlasů představují další milník v proměně legendární postavičky v moderní hračku pro současnou generaci dětí. Kvalita použitých materiálů a samotné zpracování si v ničem nezadá se světoznámými výrobci plastových hraček. Tuzemští zákazníci a zahraniční partneři oceňují kompletní výrobu v České republice, která je pro ně známkou zmiňované kvality. IGRÁČEK se těší oblibě také na Slovensku, v Maďarsku, Rusku, Polsku, Německu, Španělsku, Itálii, Rumunsku, Jižní Koreji, nebo také Kanadě. Nově si s postavičkou mohou hrát také děti v Jižní Americe. Pro destinace „západního“ trhu se od roku 2012 z důvodu výslovnosti a lepšího ztotožnění dětí s hračkou používá název „Pokeeto“ – hračka do kapsičky.

Exportní POKEETO

Celkem EFKO za pět let vyrobilo 168 typů IGRÁČKA, včetně speciálních edic, jako je např. sýrař Sedlčanského hermelínu nebo edice pro dívky s licencí Hello Kitty. V průběhu pěti let celkový počet vyrobených Igráčků od EFKA v roce 2016 překonal jeden milion kusů.

Jednatel EFKO-karton, s.r.o. Miroslav Kotík a autoři Igráčka Marie Pavlíčková Krejchová a Jiří Kalina při oslavách 40. výročí vzniku postavičky

Od sběratelů posbíraná data jednotlivých uvedení modelů IGRÁČKA a příslušenství:

zedník

1976

dopravní VB

1978

Tesař

1979

Výpravčí

1980

Požárník

1980

Kuchař

1980

Závodník

1981

Cestář

1982

Stavař

1983

Cestovatelka

1984

Voják

1984

Zahradník

1985

Zdravotnice

1985

Auto IGRÁČEK

1986

Automechanik

1986

Horník

1987

Kominík

1987

Motocyklista

1987

Námořník

1988

Duny buggy

1989

Kluk s kolečkem

1989

Máma a kluk

1989

Přepravník

1989

Servis

1989

Tříkolka

1989

Školáci

1990

Škola set

1990

IGRA důlní vozík

1990

Důl set

1990

Učitelka

1990

Lyžař

1991

Potápěč

1991


V průběhu let 1992-2006 přibyly bez bližšího časového určení další modely v této posloupnosti:

Pumpař

Silniční dělník

Povoz

Zmrzlinářka

Středověký voják

Sedlák

Farma

Kovboj

Policista na koni

Policejní hlídka

Metař

Zimní sporty

Mušketýr

Mušketýr na koni

Dělostřelec

Kovář

Dvoukolový vozík

Skateboardista

 

Společnost EFKO eviduje 168 typů IGRÁČKA. Zajímavou a určitě významnou je kolekce speciálních zakázkových edic, jako je např. IGRÁČEK sýrař Sedlčanského hermelínu nebo zuřivý reportér rádia Impuls.

V řadě profesí EFKO navazuje na původní profese postavičky s novým vzhledem. Mezi zcela nové typy, které byly uvedeny na trh, patří:

Edice rodina – IGRÁČCI rodinní příslušníci

Edice „Řekni to IGRÁČKEM“ – Originální koncept speciálního dárkového balení, ve kterých IGRÁČCI pomáhají s předáním emotivního sdělení obdarovanému.

 

Řidiči MultiGO – IGRÁČCI speciálně určení jako doplněk k sadě aut a traktorů MultiGO. Např. IGRÁČEK řidič, traktorista, stavař, popelář nebo závozník Otík.

 

IGRÁČEK TRIO – edice s rytíři a princeznou. Jedna z novinek roku 2016. 

 

Kreativní IGRÁČEK – Speciální sada zcela bílých IGRÁČKŮ, určených pro kreativní tvorbu za pomoci samo tvrdnoucí hmoty, textilních barev, korálků, lepidla apod. Prezentován v rámci tzv. IGRÁČKOVY dílničky na nejrůznějších kulturních akcích po celé ČR, kde si mohou děti vytvořit vlastního IGRÁČKA.

 

IGRÁČEK andílek, Superman, výroční „40“ aj. Speciální limitní edice pro soutěže, věrností programy, sběratele atd. bez možnosti samostatného zakoupení.

Máte k dispozici zajímavé dobové fotografie, které by mohly zpestřit zdokumentování historie legendární postavičky? Pošlete nám jejich scan na mail marketing@efko.cz

Doporučujeme